Deník náladové puberťačky: 20.3. - 27.3.

Hezký pátek vám všem!

Tak se konečně ozývám. Moc se omlouvám, ale opravdu jsem vůbec nic nestíhala.

A k velké radosti vás všech to dneska nebude žádný dlouhatánský sloh, protože se mi popravdě moc nechce sedět u 2 hodiny u počítače a sepisovat článek. A že mi to většinou trvá 2 hodiny, než se vykecám :D A dobrá, přiznám se, že jsem dnes měla v plánu udělat něco do školy. Na víkend toho totiž mám hrozně moc a Velikonoční prázdniny příští týden tak budou dost nabité. Zkrátka pořád jenom učení, učení a učení (a jídlo a cvičení, bez toho neexistuju :D)

Jsem si jednou udělala výjimečně něco zdravého k obědu :D

Všichni, kdo čtete můj blog už určitě víte, že jsem přestoupila ze střední odborné školy na gympl. Stalo se tomu tak příští týden, kdy jsem se tam byla v pondělí s ředitelem domluvit na podrobnostech a v úterý už si tam šupajdila jako nová studentka. S knedlíkem v krku a s tou úplně nejmalinkatější dušičkou, totálně vystresovaná, s rozklepanýma rukama a bledá jako mrtvolka :D Ale i tak jsem to, dá se říct, zvládla a nesložila jsem se z toho, ani jsem nezdrhla, když jsem tu školu viděla :D Úspěch :D
První dny tam ale byly příšerné. Lidi jsou tam moc fajn, všichni se mě hned začali na něco vyptávat a normálně si se mnou povídali, což mě potěšilo, protože jsem se bála, že mě mezi sebe nepřijmou. Ale úplně zbytečně, protože jsou všichni vážně hrozně milí. I učitelé jsou docela vstřícní a snaží se mi pomáhat. Zezačátku to byla ale vážně hrůza. Když jsem v úterý přijela domů, celé odoledne jsem se učila a u toho řvala jako malá, protože mi to absolutně nešlo :D V matice jsem byla úplně ztracená, protože to, co oni probírali, jsem já v životě neviděla. Krizi jsem měla i ve středu a ve čtvrtek tobylo snad úplně nejhorší. To jsem brečela mooooc moc hodně a říkala si, že tohle já v životě nedokážu a co mě to zase napadlo z blbost přejít na gympl, když jsem vlastně úplně blbá.
Neubránila jsem se tomu ani před mamkou, takže ona z toho chuděrka taky byla hrozně smutná a dokonce si vyčítala, že prý je to kvůli ní, protože to byl její nápad a že ona to zařídila, abych přešla takhle v březnu. Bylo mi jí hrozně líto a připadala jsem si pak ještě hůř. Ptala se mě, jestli by mi nebylo líp tam a že je pořád čas se vrátit. Když jsem to uslyšela, udělala se mi tak blbě, až se mi zatočila hlava. I kdybych se z toho učení měla zbláznit (mimochodem už se stalo :D), tak TAM už se v životě nevrátím. Nechci už nikdy potkat nikoho z bývalé třídy a nechci už nikdy ani vidět ten hnusnej barák, nebo o té škole něco slyšet. Chci na ní úplně zapomenout, jakobych tam nikdy nechodila.
Teď totiž chodím do jiné, kde se mi moc líbí, i přesto, že doma brečím kvůli učení. Nakonec se ale vždycky uklidním a znovu se do toho ponořím.
'Překvapilo mě, jak rychle jsem se do té matiky dostala. Neříkám, že je to úplná brnkačka, ale myslím si, že už mi to docela jde. A kdybychom každou hodinu nezačínali novou látku a skoro každou hodinu nepsali písemku, tak by mi to šlo ještě líp :D Takže matika je předmět, který se učím vlastně denně. Paní učitelka, přesto že je jako blesk (vždycky přilítne, začne rychlostí světla čmárat na tabuli příklady, u toho povídá a stejně rychle zase odlítne, ale jinak je fajn :D), to umí celkem dobře vysvětlit a říkala mi, že mě nebude klasifikovat. Ale já myslím, že by klidně mohla, protože ty písemky, co jsem zatím psala podle mě nedopadly úplně nejhůř. Alespoň doufám :D Ale řekla bych, že tak trojka (možná čtyřka, ale i to bych považovala za dobrou známku :D) by to mohla být. A byla by to i lepší známka, kdybych stihla dopočítat příklad. Ale jako naschvál, vždycky když na to přijdu a rozjedu se, tak ona to ukončí. Ale s tím se nedá nic dělat, mám alespoň půlku příkladu, no :D
Písemky si budu dopisovat  z chemie a to 3 a potom budu několikrát zkoušená z češtiny, ale to prý až někdy v květnu. A z chemie si to prý můžu napsat, kdy budu chtít do konce roku. Ale já to nechci nechat až úplně na poslední chvíli, takže si to pokusím odbýt co nejdříve.
A samozřejmě už píši normálně testy s otatními. Ještě minulý týden jsem nemusela, ale teď už normálně ano. Takže se učím na současné testy a zároveň doháním tu látku z čtyčtvrtě roku. Poznámky si opisuji jen z těch nejdůležitějších předmětů, bez kterých se v dalších ročíních neobejdu, ale mám v plánu, že bych si to třeba nějak dodělala přes léto, abych je taky měla.
Minulý týden byl opravdu sakra kritický, ale tento už to bylo mnohem lepší. Jako, slzičky upouštím pořád, ale to už beru jako svůj denní program :D Asi to chvilku potrvá, než si zvyknu na tolik učení a všechny ty změny. Ale až doženu, co jsem zameškala, tak už to tak těžké nebude a já snad budu mít i lepší známky :D
Takže, když to shrnu. Mám hlavu jako balón, jsem vyčerpaná, vynervovaná z toho, že se příští tři měsíce budu hrbit u svého psacího stolu, jsem věčně ubrečená, ale přesto všechno jsem upřímně ráda, že tam jsem. Byl to zásadní krok, změnit školu, ale já cítím, že jsem udělala správně. Všehno je teď úplně jinak než dřív a bohužel to znamená, že a blog nebudu mít moc času. Budu ráda, když stihnu v neděli přidat Inspiraci a v pátek deník. Jídla pro vás stíhám fofit pořád, o to strach mít nemusíte :)
Akorát se přiznám, že tomu jídlu teď moc nedávám. Snídaně mám pořád bohaté, ale ve škole si dávám většinou jen jablko, potom oběd v jídelně a někdy nestihnu ani odpolední svačinu a mám až večeři, která taky není zrovna velká. A já si přitom ty odpolední sváči tak užívala :D Ale teď o víkendu si to vynahradím a po cvičení di dopřeju nějakou hodně velkou.
Co se přejídání týče....Znovu to na mě přišlo v pátek a teď v úterý. Ale beru jako velký pokrok, že je to jen jednou týdně. To se dá ještě pokládat za Cheat Day, i když dost rozšoupnutý cheat day. Ale pevně doufám, že se to bude pořád jenom lepšit a lepšit. Teď se sice cítím dobře, ale skoro na 100% vím, že to určitě ještě párkrát zažiji, ale taky jsem si jistá, že ten boj vyhraju a ZP se zbavím jednou provždy. Motivací mi je blížící se léto a taky to, že když už jsem v té nové školy, tak chci dobře vypadat před spolužákama :D
A co se cvičení týče...Minulý týden jem cvičila jen 4x. Pro mě děs, protože jsem byla zvyklá na pohyb 6x týdně a možná i kvůli tomu, že jsem na to cvičení neměla čas, jsem byla tak nervní. Tenhle už to bylo lepší a kdybych počítala tělocvik (jakože se to počítat nedá :D), tak by to těch 6 dní v týdnu bylo, protože ve středu, včera a dnes jem poctivě cvičila a zítra i pozítří určitě taky budu. Ale samozřejmě počítám s tím, že to asi byla jen výjimak a později na to zase ten čas nebude. Ale doufám, že alespoň tu půlhodinku si na to najdu. Za půlhoďky s Christin Salus se stejně člověk celkem unaví a navíc spálí hned 500 kalorií, takže skvělá volba :D
Já jsem fakt hrozná. Prej, že to nebude žádnej sloh a já už to zase píšu přes hodinu (dobře, byla jsem se mezi tím najíst, protože jsem dneska zase nesvačila a měla hrozný hlad :D) a vy už si zase říkáte: prosím, ať už skončí! :D

Ale nebojte, už se k tomu konci blížím. Už vám jen napíšu, jak neumím mluvit anglicky (psaní mi jde, z písemky mám 83% , ale dokázat něco vyžblebtnout to je pro mě oříšek :D) a svůj jídelníček a cvičebníček.

Tak třeba ten dnešní:

Jídělníček:
Snídaně - overnights oats z mléka, vloček a skořice ve skleničce od arašídového máslíčka (záměrně jen tak ledabyle vyškrábnuté :D), banán, hruška, rozinky, mandle, černá káva
Svačina: jablko
Oběd: celozrnná (teda asi :D) kaiserka s ricottou a půlkou hermelínu (hezky na plátky a šup s ním zavřít do té housky, to je vážně dobrota ), rajče, červená paprika
Svačina: až hruška po cvičení
Večeře: vaječné špecle s ricottou, rajčetem, hráškem a kouskem domácího uzeného, které nám přinesl známý a které se k těm špeclím hrozně hodilo :D

Cvičebníček:
1) 700 Calorie Burn HIIT Workout
2)Vlastní posilovací trénink na břicho asi půl hodinky

Ták a to by bylo pro dnešek asi všechno. Snad jsem vás zase jednou neunudila k smrti a článek se vám líbil :D
Jsem opravdu vtipná, když slibuji, že to dnes nebude na dlouho. Představte si, jak dlouhý by ten článek asi byl, kdyby to mělo být na dlouho :D To už se by na to čtení asi každý vykašlal a já bych se tomu vůbec nedivila.
 Ještě jednou se omluvám, že jsem tu teď moc nebyla a už předem se omluvám, že tady teď moc ani nebudu. Ani nevíte, jak mě to mrzí, ale škola je přednější. Budu se snažit psát alespoň ty 2 články týdně a snad se k tomu dostanu i víckrát. Ach jo, ani jsem vám o té škole nenapsala všechno, co jsem chtěla, ale dneska už na to kašlu. Stejně jsem to zapomněla, tak možná příště :D
Mějte se zatím moc pěkně a moc děkuju vám všem, kdo sem ke mě chodíte a tyhlety moje výřečnosti čtete! Jste skvělí a já jsem moc ráda, že mám od vás takovou podporu :))