neděle 1. března 2015

What I ate no. 25

Ahoj!
Moc se omlouvám, že tahle pravidelná rubrika minulý týden nevyšla, ale neměla jsem zrovna šťastné období a i když jsem článek měla napsaný, prostě jsem ho nakonec nevydala, protože to poslední, co jsem ten večer potřebovala bylo se ještě štvát s blbym foťákem, který naschvál odmítal správně fungovat. Někdy mám vážně chuť s ním mrsknout o zem. Ale počkat, to jsem vlastně udělala! Néé, já nevim, jak se to víčko mohlo rozbít, mami... :D Zkrátka to minule nevyšlo, snad se kvůli tomu nezlobíte. Dnes to ale bude 2x tak velká nálož fotek, takže se máte na co těšit. Ne vždy to je zajímavé, pravda, protože za posledních 14 dní jsem jedla tak nějak všelijak. Například jsem třeba vůbec nevečeřela a místo toho si sedla ke krabičce se sladkostmi. Tomu říkám: "zdravý životní styl". Taky mi minulý víkend bylo docela dost špatně, takže jsem na jídlo neměla moc chuť. V pátek ještě jo (však jsem taky večer pěkně zatočila se svou mikulášskou nadílkou), ale v sobotu už to troško pokulhávalo. Teď jsem ještě pořád nemocná, ale špatně mi už není. Jenom mám chrchel, jako kdybych vykouřila 2 krabičky denně. S chutí na jídlo se to u mě dost střídá. Někdy bych třeba nejraději nejedla nic a někdy bych naopak vyjedla celou ledničku. Tak je možná lepší, že minule tu tahle rubrika nebyla, protože to stejně nebyla žádná sláva.
Ještě bych vám moc chtěla poděkovat za vaše komentáře u toho ne zrovna moc pozitivního článku. Moc si vážím vašich rad a podpory. Sice to chvilku trvalo, ale ve středu večer už jsem to nevydržela a šla za mamkou. Nechci to psát sem, ale ráda bych napsala nějaký samostatný článek o tom, co bude dál. Každopádně vám moc děkuju, že jste mi dodali odvahu to říct nahlas :) Teď už se jen pohodlně useďte a já vám přeju příjemnou podívanou.



 Velká snídaně pro hladovce. Kdybych nevěděla, že si ráno nemůžu dopřát pořádnou a dobrou snídani, vůbec bych z té postele nevylezla. Po snídani se zdá totiž všechno lepší. Alespoň mě vždycky trošku zlepší náladu a to je po ránu k nezaplacení. Dojedla jsem burákové máslo a aby ani trošíček nepřišel nazmar, udělala jsem si do skleničky od něj overnights oats. Z vloček, bílého jogurtu, půlky tvarohu, mléka a samozřejmě skořice. K tomu pomeranč, půl banánu a hroznové víno a ještě mistička směsi oříšků s rozinkami.

Po tak velké snídani byla jen malá sváča v podobě žitného chleba s tvarohem, plátky druhé poloviny banánu a posypaný skořicí.
Odpolední svačinka před cvičením. Půlka tvarohu, 2 malá rajčátka (teď kupujeme takový pidižvíky, ale jsou výborný), půlka červené papriky a plátek Madelandu. Tenhle sýr já prostě žeru :3 Moment, já všeobecně ty sýry žeru :D

Bramboračka! I ta určitě patří mezi moje nejoblíbenější polévky. Spolu s opečeným žitným chlebíkem, mimořádně křupavým.

 Další ze série mých velkých a den ode dne větších snídaní. A v poslední době jedno z mála potěšení, které mám. Řecký jogurt s vločkami, rozinkami, skořicí a oříškovými mini bébéčky. A bez ovoce by to samozřejmě nešlo, takže ještě jedna obří hruška, banán a hroznové vínko.

Ano, opravdu si dám mnohem radši obrovskou snídani a malou školní svačinu, než abych si to nějak lépe rozdělila. U mě prostě ty větší snídaně vedou a díky nim pak nemám ve škole takový hlad, tudíž mi takovéhle menší svačiny stačí. Žitný chléb s ricottou a k tomu okurka.

A takhle přesně by neměla vypadat snídaně. A takhle přesně vypadala po tom, co jsem večer před ním dostala záchvat a musela do sebe nacpat tolik čokolády, kolik jsem zvládla. Banán, pomeranč a hroznové víno. A depka k tomu jako bonus.
Ten den jsem měla nějaké vyřizování, takže jsem nebyla ve škole a tudíž snídala až za světla.

 Ani na oběd jsem neměla chuť a tak jsem si jen udělala jednoduchý salátek z rajčete, kousku papriky, okurky a mozarelly a k tomu půlka celozrnného rohlíku s ricottou.

 Svačina už byla skoro stejná, jako mám jindy, protože i když jsem neměla vůbec hlad, potřebovala jsem něčím doplnit energii na cvičení (rozumějte, ta hora čokolády z předchozího dne mi nestačila). Dojedla jsem druhou polovinu celozrnného rohlíku a k němu si vzala jedno velké jablko, Madeland, šunku a kelímek Cotttage sýra. A zelený čajík, protože jsem přišla z venku hrozně promrzlá a potřebovala jsem se nějak zahřát, abych vůbec byla schopná převlíct se do legín a tílka :D

 K večeři už jsem měla svou obvyklou porcičku. To bych si pořádně vynadala, kdybych si nedala ani pořádnou večeři, protože, jak už jsem psala, ve čtvrtek jsem se při cvičení málem zabila a tudíž jsem se potřebovala najíst jako sůl. A rovnou takto skvěle. Milovaný špenát s milovanými brambory a vepřová krkovička.

V pátek to chtělo na snídani něco spešl a tak jsem vyzkoušela cookies podle Cassey Ho. Jenom rozmačkáte banán, přidáte vločky a rozinky a pak dáte péct buď do trouby, nebo do mikrovlnky. Já pochopitelně zvolila tu mikrovlnku, i když jsem si je chystala raději už večer předem, kdyby se mi ráno nějak nepovedly. Z toho množství těsta jsem jich udělala osm a všecky jsem je snědla. Byly výborné, určitě si je budu dělat častěji, protože jsou hotové do pěti minut, zdravé a zasytí. Doplnila jsem je samozřejmě nějakým tím ovocem (mandarinka, hrozny a kiwi) a řeckým jogurtem se skořicí.

Svačinka do školy byla opět čistě jen ovocná. Hruška a mandarinka. Věřte mi, že po těch cookieskách jsem hlad opravdu neměla.

 Ten den jsem se rozhodla vykašlat i na oběd ve škole, protože se mi ani trochu nelíbilo to, co bylo napsáno na jídelním lístku. Takže jsem si udělala takovou bagetku z celozrnného rohlíku s ricottou, sýrem a šunkou a k tomu kousek okurky a červené kápie. Ty pro změnu kupujeme šíleně dlouhé, tohle byla půlka :D A Pochutnala jsem si mnohem víc, než kdybych šla do jídelny a spokojeně jsem si svůj oběd snědla v autobuse na cestě domů.

Odpolední svačinka byla sladšího rázu. Takový menší experiment, ze kterého vznikl pohankovo- kokosový čokoládový pudink. Naprosto jednoduše smícháte pohankové vločky s kokosem a lžící čokoládového pudinku a spaříte to horkou vodou. Pořádně to rozmícháte a dáte ještě přihřát do mikrovlnky, aby byl pudink hezky horký. Já jsem do něj přimmíchala ještě mandle. K němu jsem si dala mandarinku a jablko a posypala ho ještě trochou kokosu a plátky mandlí.
Naschvál jsem si ho dělala dřív než obvykle, aby mi stačilo slehnout a já potom mohla cvičit. Jenže během vysedávání u televize se mi udělalo tak špatně, že bych neuzvedla ani jednokilovku.

 Tohle byla jen část mojí páteční večeře. Předtím jsem měla trošku Boloňských špaget, které sestra přinesla z restaurace (fakt nechápu, jak někdo může v restauraci něco nedojíst, já to dojím vždycky, ať jsem sebepřežranější :D), ale těch bylo vážně maličko (aspoň mě to tak připadalo :D) a tak jsem si pak ještě dala chleba (ano, pšeničný chleba!) s Ramou, cherry rajčátky a sýrem. Všechno by bylo v pohodě, kdybych v pátek neměla snad ještě větší krizi než ve středu (to jsem vám už psala, že jsem sežrala všechnu čokoládu, co jsem doma našla?) a v pokoji pak nezlikvidovala skoro celou svojí mikulášskou nadílku. Není nic lepšího, než trávit páteční večer tak, že se zavřete v pokoji, cpete do sebe čokoládu jako šílení a u toho brečíte...Po tom určitě touží úplně každý.

Tohle byla moje sobotní snídaně někdy v půl dvanácté. Jelikož už v pátek večer mě celkem dost bolela hlava, v sobotu jsem myslela, že mi vyskočí mozek ven. Bylo mi strašně blbě, celá jsem se potila a nevěděla, jestli je mi zima nebo horko. Nechtěla jsem nic jíst, ale ségra mi nakonec přinesla takovouhle svačinku. I když se mi nechtělo, všechno jsem poslušně zpapkala. Ovšem až na tu čokoládu...tu jsem momentálně nemohla ani cítit.

 Vzala jsem si jakýsi zázračný prášek, který mi během půl hodinky pomohl a mě začalo být zase dobře. Hlava sice bolela pořád, ale oproti té motorovce před tím, to byla úplná pohádka, ale celkově se mi udělalo lépe, takže odpoledne jsem si dala takový pozdní oběd. Halušky! Máte je rádi? Já je miluju a osobně se mi nezdají až tak nezdravé, když si k nim člověk nedá nic nezdravého. Halušky sami o sobě jsou totiž jen z brambor a trochy mouky a když jsem viděla tu jejich zanedbatelnou kalorickou hodnotu, tak jsem si pořádně naložila a ještě si přidala. Halušky bez zelí pro mě nejsou halušky a k zelí prostě patří slaninka, i když není zrovna zdravá. Přidala jsem i trochu bryndzy. Mám to ráda takhle všechno dohromady. I když, přiznám se, že chvíli jsem měla chuť tohle všechno vyměnit za Ricotu...No jo, závislák :D

Tedy na to, že jsem oběd měla ve 2 a večeři až v 7, jsem ale absolutně vůbec neměla hlad. A vlastně ani chuť, ale něco sníst jsem chtěla. Tak jsem si jenom namazala krajíček žitného chleba Ricottou a rozkrájela si ho na rybičky. Sice to s rybičkami nemá nic společného, ale vybavily se mi vzpomínky na dětství, kdy nám babička vždycky krájela chleba s marmeládou ke snídani na rybičky. Ani nevím, proč jsme tomu říkali rybičky, každopádně ten chleba pak vždycky chutnal mnohem líp a když byl u babi chleba s marmoškou, tak jedině na rybičky :) K němu jsem si vzala půlku další obří červené kápie, několik cherry rajčátek, plátek Madelandu, kousek mozarelly a 2 trojúhelníčky sýra. Prostě od všeho trochu :)

A neděli začínáme rovnou obědem, protože téměř po roce jsem vstávala později než v 9 a to rovnou v 11! To už fakt nemělo cenu snídat a já stejně neměla hlad ani chuť. Neměla jsem hlad ani na oběd, ale to já teď nemám nikdy, když jsem nemocná. Ještě v pátek jsem měla, ale v sobotu už skoro vůbec. Ale je fajn, že když sednu a začnu jíst, je to ok a to jídlo normálně sním. Jen si ho neužívám tak jako jindy, ale s tím asi nic neudělám. Každopádně tenhle oběd se mamince zvlášť povedl. Je to recept z Alberta, takže jak jinak než skvělý! Kari rýže smíchaná s kuřecím masem, kukuřicí, Císařskou zeleninovou směsí a kousky vaječné omelety. Ta tam byla výborná! Jednoduše uděláte velikou omeletu (my ji dělali z 5 vajec), a pak nakrájíte a šoupnete to k té rýži. Když jsem ji ochutnala, okamžitě jsem si vzpomněla na Španělsko a švédské stoly a tuny vajíček na různé způsoby ke snídani. Nejvíc mi chutnaly takové vaječné tyčinky (což byly vlastně strašně tlusté nakrájené omelety) a přesně takhle právě chutnala ta naše omeleta.

Odpolední sváča se nesla v duchu čokoládovém, křupavém a né zrovna 2x zdravém, ale přesto výborném. Podle fotky jste určitě poznali čokoládové zapékané musli. Ne, toho se nevzdám, ani kdybych žila sebevíc zdravě. Hezky s bílým řeckým jogurtem, pomerančem, banánem a skořicí. Nejlepší svačina.

Tohle byla má pondělní snídaně. Původně jsem si toho nachystala mnohem víc, ale věděla jsem, že to nikdy nesním, protože 1) jsem neměla moc chuť k jídlu a 2)se mi asi trošku smrsknul žaludek, když jsem jedla jen 3x denně a nebyly to žádné maxi porce. Takže jsem si nakonec dala jen ovoce se skořicí. Hruška, banán a hroznové víno. A světe div se, bohatě mi to stačilo. Dokonce jsem neměla chuť ani na svačinu. Ale jelikož ta se skládala pouze z banánu, zase takový problém ji sníst to nebyl :D

 A večeře. Opravdu hooodně velká. Velikostně asi za jeden trojúhelníček pizzy Sama jsem byla překvapená, že jsem toho víc už nesnědla. Ta chuť k jídlu prostě není, no. Dokonce ani na tenhle vynikající zeleninový koláč z listového těsta s balkánským sýrem a ricottou, to nezměnil.

 I snídaně byla oproti těm, co mívám jindy, poměrně malá. A jak vidíte, už pěkně focená na postýlce, protože jsem se přes víkend nevyležela a po pondělním utrpením ve škole, kdy mi praskala hlava biblionkrát víc než obvykle, jsem v úterý odpadla a zůstala v teple domova. V červené misce bílý jogurt s trochou Dobré vlákniny a vedle banán se spoustou skořice. Hrozně jsem si ho teď oblíbila. Prostě jen banán smíchaný se skořicí a mňamka je na světě.

Fuj, to je ale ošklivá fotka. Abyste to pochopili, ve foťáku se vybily baterky, takže jsem to musela vyfotit na mobil. Né, že by můj mobil fotil takhle příšerně, to ani náhodou. Jenže leč jsem se snažila sebevíc, nepovedlo se mi tu fotku nahrát na blog, ani na email, ani na nic. Ale nezoufala jsem a vrhla se na záložní plán. Po půlhodinovém hledání USBéčka jsem ale zjistila, že tu fotku tam vůbec nemůžu najít. V mobilu byla, ale v počítači už ne. Takže jsem byla naštvaná jako prase a musela se smířit s tím, že tuhle krásnou (fakt bejvala krásná :D) fotku neuvidíte. Ale nedokázala jsem to a nějakým způsobem ji vyblejskla, teď už nabitým, foťákem. Proto tak odporné foto. Musím přijít na to, proč mi to nešlo přenést z mobilu do počítače. To je fakt záhada. Teď už ale k tomuhle mému obědu, který se skládal z 1/3 šestizrnné bagety (je to bageta jako kráva :D, v Penny měli 1+1 zdarma, no neberte to :D) s Ramou a tou úplně nejúžasnější pomazánkou na světě. Je to nadýchaný ořšíkový sýr Rondele od Presidenta. Koupili jsme jeden na zkoušku a když jsme ho ochutnali, mamča běžela ještě pro jeden, aby to stihla, dokud byl ve slevě :D Je vážně výbornej. Vlašské ořechy+sýr=dokonalost. Dále tam pak je půlka papriky, rajčátko, hroznové víno, plátek šunky a plátek sýra. Prostě samé dobrůtky.

Odpoledne jsem neodolala musli od Bona Vity se třemi druhy čokolád a musela si ho dát skoro plnou misku pěkně s mlíčkem a pomerančem. A ještě jsem naschvál vybírala rukou z pytlíku ty kousky čokolády :D Taky jsem jich tam pak měla strašně moc. Dole už byla jen samá čokoláda, ale ne, že by mi to nějak vadilo :D

Oblíbený vývar. Tentokráte hovězí a naprosto úžasný. Se spoustou zeleninky a s ještě větší spoustou nudlí. To já mám nejradši :)

 A je tady další snídaně. Bílý jogurt s banánem, mandarinkou, čokoládovými Bebe mini a popraškem ze skořice. Máte rádi Bebe? Já strašně! A nejvíce mi chutnají právě ty čokoládové.

Výjimečně zdravá odpolední svačina. 1/3 šestizrnné bagety, půlka červené papriky, jablíčko, hroznové víno, plátek Madelandu, kousek hermelínu a ten skvělý ořechový sýr od Presidenta :)

Tohle byla moje,ne moc vzhledná, ale za to skvělá, snídaně. Vzpomněla jsem si, že mamka asi tak před rokem dělala takovou dobrou svačinku. Vločky+ovoce a to zalila mlékem a dala do lednice. Vždycky jsme toho měli plnou velkou mísu a dávali jsme si to ke svačince, když jsme měli chuť. Člověka to hezky osvěžilo a zasytilo a já na to zrovna tohle ráno dostala chuť. Bohužel nechat odležet jsem to nemohla, ale i tak to bylo moc dobré. K vločkám jsem přidala ještě pšeničné pukance v medu a rozinky a potom přihodila kiwi, pomeranč a hroznové víno. A samozřejmě skořici, bez té by to už ani nešlo. :)

 Oběd focený na hnusném světle, protože jsem byla líná přenést talíř k oknu. Zapečené těstoviny se zeleninou a uzeným masem a samozřejmě tou nejlepší omáčkou, která se sice nedá považovat za moc zdravou, ale chutná báječně. Je ze smetany, hořčice a vajíčka a maminka jí rozhodně nešetřila, protože těstoviny byly celé taková "matlavé." Možná byl uvnitř zapečený i sýr, to jsem se zapomněla zeptat. Každopádně to byl tak dobrý oběd a tak strašně sytý, že jsem si ani nedala odpolední svačinu, protože jsem se cítila přežraná až do večeře.

Naštěstí mi ale nakonec stačilo pořádně vyhládnout a já se mohla těšit na tuhle dobrotu. Vepřové maso zapečené se sýrem a broskví. Jestli mi někdo řekne, že mu tohle nechutná, neuvěřím. Tohle musí chutnat každému. Maso se mamce obzvlášť povedlo, úplně se rozpadalo a s tou sladkou broskvičkou to byla lahůdka. Samozřejmě s mými oblíbenými brambůrkami a nějakou tou zeleninkou, protože jsem ji ten den ještě neměla a to se muselo napravit.

Tak jako večeře, byla perfektní i moje snídaně následující den. 1/3 šestizrnné bagety (dojedla jsem první, ještě tam čeká ten druhý obr :D) s arašídovým máslíčkem. Načala jsem smooth, docela nezvyk, když tam nic nekřupe, ale je samozřejmě fantastické. S banánem, mandarinkou, hroznovým vínem a skořicí. Prostě skvělá snídaně.

 K obědu byla zeleninová bomba. 2 rajčátka, červená paprika a salátová okurka. A k té zelenince, aby se neřeklo, ještě plátek Madelandu, 2 plátky krůtí prsní šunky a žitný chlebík s tím výtečným vlašským sýrem od Presidenta.

 Odpoledne jsem dostala chuť na ovesnou kašičku. Ale ta lenost si jí uvařit! Tak jsem si udělala takovou jednodušší verzi a to tu, že jsem vločky jen spařila horkou vodou a potom smíchala s bílým jogurtem a skořicí. Do ní jsem vmíchala ještě nakrájenou hrušku a posypala pistáciemi. Mňam! Byla toho plná miska, to jsem se zase přejedla.

 No, hodně zajímavá večeře, co? :D Taková ta: když spěcháte a co dům dal. Dům dal uzené kuřecí stehno, které jsem strčila na 10 minut do horkovzdušné trouby, kousek bagety s Ramou a pár cherry rajčátek. Výživa jako něco, fakt.

Jelikož jsem večer před touto snídaní byla na plese a tam bylo nějaké to jídlo, ulehala jsem do postele ve tři ráno s úplně plným žaludkem a tak se stalo, že po probuzení jsem potom vůbec neměla hlad. Ale chuť ano, takže jsem si dala jen něco na mlsání. Banán a jablko smíchané se spoustou skořice a k tomu arašídové máslíčko.

To už tady dlouho nebylo. Ale určitě si vzpomínáte, že pstruh lososovitý na smetaně s brambory se tady objevil už několikrát. I teď jsem si na něm moc pochutnala. Je to ta nejlepší ryba na světě!

 Odpolední zeleninová svačinka. Rajčátko, okurka, červená paprika, kousek Feta sýru a sezamové knackebroty, ze kterých ta semínka už stejně opadala :D

 K večeři jsem měla česnečku, ale bohužel mi nějak nedošlo, že když si jí dám do misky, uvidíte jenom vodu :D Ale dole na dně byly i brambory a vajíčko a taky spoustu spouuustou sýra, který jsem ve snaze, aby byl vidět, naházela všechen doprostřed a díky tomu mi tam potom vzniknul takový sýrový knedlík :D

 V sobotu jsem si na nedělní snídani upekla ovocný koláč z ovesných vloček. Byl výborný, především ta drobenka stojí za zmínku, protože je arašídová! Jenom smícháte vločky s arašídovým máslem a rozdrobíte to na ten koláč. No mňam! Kdybyste stáli o recept, ráda ho přidám. Konečně jsem totiž upekla něco zdravého :D Jak tak koukám do receptů, jsou tam samé sladké hříšky, tak by se hodilo něco trochu víc clean. Navíc, když se mi tak povedl, že jo :D

Výborný oběd v podobě nočků dvou druhů. Jeden druh je s listovým špenátem a druhý s lososem, který nám ještě zbyl. Výborné byly obě verze, ale řeknu vám, že dohromady to chutnalo nejlíp :D

A odpolední sváča je tu. Kousek bagety s Ramou a Eidamem, půlka papriky a rajčátko.


Ták, to byl dnešní dvojitý díl. Já doufám, že se vám líbil a tuhle pořádnou nálož fotek jste si užili.
Zatím se mějte hezky.





Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkuji za každý váš komentář i návštěvu. Velmi si toho cením :)